NUTS
Změnit programovací období

Slovníček pojmů

Slovníček základních pojmů pro Společný regionální operační program lze nalézt v každém základním dokumentu (Programový dokument SROP, Programový dodatek SROP, Příručka pro žadatele).

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo také základní slovníček pojmů.

V následujícím textu jsou uvedeny základní pojmy týkající se Společného regionálního operačního programu.

Finanční plán projektu

Finanční plán projektů (akcí u grantových schémat) obsahuje časový plán čerpání dotací v průběhu realizace projektu a dále dohodnutou výši spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů (zdroje strukturálních fondů i ČR). Finanční plán projektu musí vedle uznatelných nákladů rovněž zahrnout i tzv. neuznatelné náklady projektu, které jsou vždy hrazeny ze zdrojů žadatele.

Finanční plán projektu vypracovává konečný příjemce a je součástí smlouvy o financování (uzavřené mezi řídícím orgánem a konečným příjemcem), v případě akcí vypracovává finanční plán konečný uživatel (uzavírá smlouvu s nositeli grantových schémat).

Grantové schéma

Na rozdíl od individuálního projektu se jedná o formu „skupinového“ projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí (akce je název pro projekt v rámci grantového schématu). Grantová schémata lze využít pro poskytnutí podpory především podnikatelským subjektům, ale i veřejným orgánům a neziskovým organizacím. Vyhlašovatelem a konečným příjemcem dotace je v případě grantového schématu v programu SROP kraj s výjimkou podopatření 4.2.1, kde je konečným příjemcem MMR. Konečným uživatelem jsou jednotliví podnikatelé, případně veřejné orgány či neziskové organizace.

Indikátory a jejich kvantifikace

Každý žadatel je povinný v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci daného opatření v programovém dodatku SROP. Monitorovací ukazatele projektu budou uvedeny ve smlouvě o financovaní a budou mít klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i k úplnému odebrání poskytnuté dotace. Podrobný přehled monitorovacích ukazatelů včetně kvantifikovaných indikátorů je uveden v příloze č. 8 Příručky pro žadatele „Monitorovací ukazatele“.

Při hodnocení záměru se používá u některých opatření termín „optimální počet“ jednotek výstupu k požadované výši dotace (např. počet nových pracovních míst, počet nových ubytovacích lůžek, počet účastníků kurzu apod.), který lze vypočíst jako poměr mezi celkovou finanční alokací na opatření a požadovaným počtem indikátorů – tím vypočteme optimální alokaci na jednotku indikátoru. Požadovanou výši dotace vydělíme optimální alokací na jednotku indikátoru a získáme tak optimální počet jednotek výstupu k požadované výši dotace.

Individuální projekt

Individuálním projektem je myšlen projekt, který není zastřešen grantovým schématem a jehož realizátor obdrží podporu přímo. Předkladateli individuálních projektů jsou vždy koneční příjemci, kteří jsou zároveň i konečnými uživateli podpory.

Konečný příjemce

Jde o veřejný nebo soukromý subjekt, který přijímá prostředky ze strukturálních fondů prostřednictvím platební jednotky. Jde-li o grantové schéma, jsou konečnými příjemci ve SROP kraje (v případě podopatření 4.2.1 MMR), v ostatních případech jsou koneční příjemci totožní s konečnými uživateli.

Konečný uživatel

Jde o příjemce pomoci, který má prospěch z poskytnuté dotace, realizuje projekt (akci) a přijímá prostředky ze strukturálních fondů od konečného příjemce; např. v rámci grantového schématu může být konečným uživatelem malý a střední podnik, který obdrží podporu ze strukturálních fondů prostřednictvím kraje (nositele grantového schématu) k realizaci určité akce. Nejedná-li se o grantové schéma, je tento subjekt totožný s konečným příjemcem a prostředky ze strukturálních fondů obdrží prostřednictvím platební jednotky.

Malé a střední podniky (MSP)

V souladu s nařízením (ES) č. 364/2004 se za:

  • drobného, malého a středního podnikatele považuje podnikatel pokud:
    • zaměstnává méně než 250 zaměstnanců,
    • jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR,
  • za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
    • zaměstnává méně než 50 zaměstnanců,
    • jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR,
  • za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:
    • zaměstnává méně než 10 zaměstnanců,
    • jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.

Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF)

Informační systém sloužící pro monitorování implementace programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Vlastní MSSF se skládá ze tří částí:

  • MSSF CENTRAL – informační systém pro řídící orgán, poskytuje souhrnné informace o přípravě i stavu realizace operačního programu,
  • MONIT SROP – informační systém zprostředkujících subjektů, který umožňuje sledování projektů (od podání žádosti, jejich hodnocení, výběr, až po jejich realizaci a dokončení),
  • ELZA – elektronická žádost (dále jen „žádost ELZA“) pro žadatele.

Nestátní neziskové organizace (NNO)

  • občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění,
  • obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění,
  • církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění a také jimi zřizované organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí,
  • nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997, o nadacích a nadačních fondech, v platném znění. V rámci SROP musí tyto organizace vystupovat v roli konečných uživatelů dotace (nikoliv jako nositelé grantových schémat, kteří přerozdělují dotace jiným uživatelům).

Do rozpočtu projektu NNO nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z dotace ani fakticky realizován.

Neuznatelné náklady

Jedná se o náklady, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů, a proto nejsou obsaženy ve finančním plánu SROP. Pokud tyto výdaje v projektu (či akci) existují, musí být vykázány ve finančním plánu projektu (akce) a musí být vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele.

Partner projektu

Za partnery jsou považovány instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a realizační fáze projektu. Způsob zapojení může být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale při hodnocení projektu je třeba doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.), které by prokazovaly míru zapojení partnera do realizace projektu. Za partnera projektu nelze v žádném případě považovat dodavatelskou firmu nebo subjekty, které pro žadatele na základě písemné smlouvy a za úplatu zajišťují dodávky zboží, služeb nebo stavebních prací. Zapojení organizací zakládaných či zřizovaných žadatelem v roli případných partnerů bude hodnotitelem prověřováno.

V rámci opatření 3.3 se mohou partneři zapojovat do projektu průběžně.

Regiony soudržnosti

Regiony soudržnosti představují v České republice úroveň NUTS II a územně byly vymezeny v ustanovení § 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění. Podle tohoto zákona se ČR člení na 8 regionů soudržnosti a s výjimkou hl. města Prahy je ostatních 7 regionů soudržnosti zařazeno v rámci Cíle 1.

Uchování příspěvku ze strukturálních fondů

Z hlediska uznatelnosti nákladů může být dotace ze strukturálních fondů určená pro projekty či akce zachována jen tehdy, jestliže v období pěti let ode dne uzavření smlouvy o financování nedošlo k  podstatné změně, která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění nebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu a která je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury, nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti

Uznatelné náklady

Jedná se o oprávněné náklady projektů či akcí, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů, a to v souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č.1260/1999, s nařízením Komise (ES) č.1685/1999 ve znění nařízení č.448/2004 a v souladu s příslušnými předpisy právního řádu ČR. Finanční plán SROP i jeho programového dodatku obsahuje pouze uznatelné náklady, spolufinancované z veřejných prostředků (zdroje EU i ČR). Z časového hlediska (výchozí a konečné datum uznatelnosti) mohou být za uznatelné náklady projektů (akcí) realizovaných v rámci SROP považovány ty, které budou:

  • vynaloženy nejdříve ode dne registrace žádosti o udělení podpory (individuální projekty nebo akce v rámci grantových schémat) s výjimkou nákladů vynaložených na projektovou dokumentaci (tato výjimka se nevztahuje na projekty žadatelů, kteří žádají o veřejnou podporu v rámci „skupinové výjimky“ – u těchto jsou uznatelné náklady vždy až po registraci jejich žádosti),
  • vynaloženy nejpozději do 31. prosince 2008,
  • realizovány v souladu s legislativou ES, resp. s právním řádem ČR (např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a veřejné podpory podnikům, životního prostředí apod.).

Vykazování počtu zaměstnanců v rámci SROP

Počet zaměstnanců se vykazuje v ukazateli průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený (viz např. výkaz Českého statistického úřadu Práce 2-04). K navýšení počtu zaměstnanců v rámci realizace projektu (akce) musí dojít nejpozději do 1 roku po dokončení realizace projektu. Závazek udržení této zvýšené zaměstnanosti musí trvat minimálně 5 let (u podpory z ESF 3 roky) ode dne podpisu smlouvy mezi žadatelem a řídícím orgánem (resp. mezi žadatelem a gestorem grantového schématu).

Koneční příjemci při podání žádosti uvedou přepočtený stav svých zaměstnanců za období šesti kalendářních měsíců předcházejících registraci žádosti. Za ostatní subjekty, u kterých má dojít ke sledovanému nárůstu pracovních míst, se uvede ke stejnému datu také přepočtený počet jejich zaměstnanců.

Ke zvýšení zaměstnanosti musí dojít v místě realizace projektu (akce) a nesmí jí být dosaženo přesunem pracovníků z jiných provozoven žadatele. Podrobné podmínky pro prokazovaní nově vzniklých pracovních míst jsou stanoveny v příručce pro příjemce.

Stránka aktualizována: březen 2005

Logo EMAS
Moravskoslezský kraj má na svém úřadě zaveden
systém environmentálního řízení a auditu EMAS.